Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Nozokomiální nákazy a jejich příčiny.
KROUPOVÁ, Lucie
Diplomová práce je zaměřena na nozokomiální nákazy a jejich příčiny. V teoretické části shrnuji informace zejména o zdrojích, cestě přenosu a o nejčastějších původcích nákazy. Detailnější pohled je zaměřen na Clostridium difficile. Onemocnění vyvolané tímto patogenem způsobuje především komplikace u hospitalizovaných pacientů s předchozí antibiotickou terapií a u imunitně oslabených jedinců. A právě tomuto problému se má práce také věnuje. Práce dále obsahuje rozdělení nozokomiálních nákaz dle klinické manifestace, základní protiepidemická opatření a metody surveillance. V empirické části jsem se zaměřila na popis výskytu vybraných nozokomiálních nákaz v Nemocnici Strakonice, a.s., zejména na výskyt patogenu Clostridium difficile a methicilin rezistentní Staphylococcus aureus (MRSA).
Srovnání ošetřovatelské péče o klienty s MRSA na ARO, JIP a standardním oddělení
AMBROŽOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá jednou z nejvýznamnějších multirezistentních infekcí- MRSA. Methicilin rezistentní Staphylococcus aureus je nozokomiální patogen, který má schopnost rychle se šířit. Infekce způsobené MRSA jsou vždy spojené s vysokou mortalitou. Antibiotická rezistence je příčinou dvojnásobně zvýšené morbidity, prodlužuje hospitalizaci pacienta a tím i významně zvyšuje náklady vynaložené na zdravotní péči (Evropský antibiotický den, 2012). Přitom náklady vynaložené na prevenci multirezistentních infekcí představují méně než 20 % nákladů potřebných k léčbě nemocných s touto infekcí. Mezi rizikové faktory, které souvisí se vznikem MRSA infekce či jejím nosičstvím patří dlouhodobý pobyt v nemocnici, zejména na JIP či ARO, invazivní výkony, léčba antibiotiky, diabetes mellitus, chronické ledvinové selhání spojené s dialýzou, kožní choroby. Přenos se děje nejčastěji rukama ošetřujícího personálu, nedá se vyloučit ani přenos vzduchem (Maďar a kol., 2006).Pro práci byly stanoveny čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda existují rozdíly v dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče u pacientů s MRSA při hygieně, stravování, vyprazdňování a při převazech na odděleních ARO, JIP a standardní oddělení. Druhým cílem bylo zmapovat dostupnost ochranných pomůcek pro personál na jednotlivých odděleních. Třetím cílem bylo zjistit rozdíly ve znalostech ošetřujícího personálu o problematice MRSA na jednotlivých odděleních. Čtvrtým cílem bylo zjistit, jak na jednotlivých odděleních zapojují do ošetřovatelského procesu rodinu pacienta s MRSA.Závěry práce ukazují, že nejlépe poskytovaná ošetřovatelská bariérová péče je na oddělení ARO a to ve všech oblastech. Výzkumem bylo zjištěno, že možnost izolovat pacienta s MRSA na samostatném boxe nebo pokoji mají všechna oddělení . Nedostatky v bariérové ošetřovatelské péči se týkaly oddělení JIP i standard. Z výzkumu vyplynulo, že existují standardní oddělení a JIP, na kterých se nepoužívají dekolonizační prostředky jak při hygienické péči, tak při převazech pacienta s MRSA. V případě specifik výživy u pacienta s MRSA na těchto odděleních správně neindividualizují a nedezinfikují použité pomůcky. U specifik vyprazdňování pacienta s MRSA respondenti z JIP a standardních oddělení chybují v postupu zacházení s infekčním biologickým odpadem. Pozitivním výsledkem je neomezená dostupnost ochranných pomůcek na jednotlivých odděleních. Ovšem jsou standardní oddělení, kde z ochranných pomůcek využívají jen rukavice. Zarážejícím zjištěním je, že ruce si před vstupem na pokoj a po jeho opuštění myjí dezinfekčním prostředkem jen respondenti z ARO. Znalosti respondentů o problematice MRSA byly kromě jednoho respondenta ze standardního oddělení na velmi dobré úrovni. Zapojit rodinu do ošetřovatelského procesu mají snahu respondenti na všech odděleních.
Charakteristika a výskyt methicilin rezistetních izolátů bakteriálního druhu Staphylococcus aureus (MRSA) z krve pacientů nemocnic ČR a Evropy.
VOBROVÁ, Renata
Bakalářská práce na téma Charakteristika a výskyt methicilin rezistentních izolátů bakteriálního druhu Staphylococcus aureus (MRSA) z krve pacientů nemocnic ČR a Evropy je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V praktické části je podrobně rozepsána metodika při vyhledávání a identifikaci methicilin rezistentních kmenů bakteriálního druhu Staphylococcus aureus (MRSA) - přesné postupy spolu s principy jednotlivých metod. Dále jsou v praktické části graficky a statisticky zpracována data o záchytu MRSA za rok 2007 a 2008 (Českobudějovicko, Českokrumlovsko). Pomocí těchto dat jsem měla potvrdit, nebo vyvrátit stanovené hypotézy. Hypotéza č.1: Záchyt zvýšeného výskytu methicilin rezistentních izolátů S.aureus v průběhu vymezeného časového období (2007-2008). Tato hypotéza byla jednoznačně vyvrácena. Hypotéza č.2: Souvislost infekcí krevního řečiště způsobených MRSA s kanylací pacientů. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza č.3: Zvýšený výskyt infekcí krevního řečiště způsobených MRSA v souvislosti s větším počtem výskytu infekcí způsobených MRSA obecně (s větším záchytem MRSA obecně).U této hypotézy nelze jednoznačně říci, zda byla vyvrácena či ne. V případě celkového počtu tato hypotéza potvrzena byla, ovšem v případě věkových skupin potvrzena nebyla. Hlavním cílem mé práce bylo vytipovat riziková oddělení, rizikové věkové skupiny, atp. Poukázala jsem i na situaci ve vybraných evropských státech. Tohoto cíle jsem díky grafickému zpracování získaných dat dosáhla.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.